|
![]() ![]() Vydáno dne 15. 08. 2012 (16712 přečtení) ![]() Pacienti
s ME/CFS často při hledání možností
úlevy užívají četné potravinové doplňky a vitamíny. I když chybí dostatečný vědecký
důkaz, který by podpořil používání určitých doplňků, některé mohou být účinné. Např.
vysoké dávky vitaminu B12, kyselina listová,
vitamín B6 a C, esenciální mastné
kyseliny,
koenzym Q10, L karnitin, Lysin,
D-Ribóza, probiotika, Ginko biloba, železo a
samozřejmě hořčík. Úvod: Hořčík, chemická značka tohoto
prvku je Mg (latinsky Magnesium). Jedná se o lehký, středně tvrdý
stříbrolesklý kov. Poprvé byl izolován již v roce 1808 (Davy). Díky své poměrně
velké reaktivitě se
v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Ve všech má mocenství Mg+2.
Hořčík je silně zastoupen jak v zemské kůře, tak ve vesmíru. Je
jedním ze šesti hlavních minerálních látek klasifikovaných jako zásadní pro
fungování lidského těla. V roce
1956 (Shils) bylo poprvé popsáno, jaké důsledky má jeho nedostatek v lidském
těle. Funkce: Hořčík se zásadním způsobem podílí na přeměně energií v těle,
metabolizmu cukrů, tuků i bílkovin. V buňce se účastní řízení dělení,
regenerace i programového zániku buňky. Je součástí asi 320 enzymů, které by
bez něj nefungovaly. Je nutný pro uvolňování energie z ATP,
zvyšuje jeho tvorbu. Působí na receptory v nervových
zakončeních a ovlivňuje vyplavování přenašeče nervových vzruchů -
acetylcholinu. Ovlivňuje účinky
acetylcholinu v nervových synapsích („napojení" nervů), tím působí proti
křečím a tzv. tetanii (zvýšená nervosvalová dráždivost, pohotovost ke křečím). Hořčík v organismu: V dospělém těle je asi 25 g hořčíku. Většina hořčíku se nachází
uvnitř buněk. V tělesných tekutinách je z celkového množství obsažen jen
zlomek. Největší část (asi 60%) je uložena v kostech, z toho 30% jsou
uvolnitelné zásoby pro potřeby organizmu. Zbývající zásoba hořčíku (přibližně
40 %) je obsažena ve svalech a měkkých tkáních mimo sval (játra, ledviny,
nervová tkáň). Pouze 1 % celkového obsahu tělesného hořčíku je obsaženo
v tělesných tekutinách, méně než 0,3 % jsou přítomné v krevní plazmě.
Z
hořčíku podaného potravou se u dospělého jedince vstřebá pouze malá část -
přibližně 25 %. Hlavním místem, kde se hořčík vstřebává, je tenké střevo. Ve
vztahu k podané dávce hořčíku platí pravidlo – čím vyšší podaná dávka, tím
nižší procento resorpce ze střeva. Regulátorem množství hořčíku v těle jsou ledviny, které vylučují
nepotřebný prvek do moče. Vylučování močí je hlavním způsobem, kterým lidský
organizmus hořčík ztrácí. Hořčík dále odchází stolicí.
Ztráty kůží závisí na zevní teplotě, fyzické zátěži a velikosti povrchu těla.
Pro zásoby hořčíku v těle mohou být ztráty pocením význačné, zejména u
lidí, kteří více fyzicky pracují, dále pro sportovce, zejména však pro jedince,
kteří nejsou zvyklí na fyzickou práci a vykonávají větší fyzický výkon pouze nárazově
(během víkendu při rekreaci na venkově nebo při sportu). Denní potřeba: Průměrná
denní potřeba hořčíku se pohybuje od 300 do 360 mg. DDD hořčíku: Doporučená denní dávka hořčíku je v čR stanovena
vyhláškou č. 450/2004 Sb. na
375 mg. Přirozené zdroje: Hořčík tělo přijímá v potravě a následně jej
musí vstřebat. Zdrojem hořčíku je zelenina (tmavá listová), mák, luštěniny
(hrách, zelené fazole, sója), ovoce (banány), ořechy, mandle, semena, kakao,
sýry (Ementál), obilniny a výrobky z obilí (celozrnné pečivo, ovesné
vločky). Dalšími zdroji jsou nápoje, zejm. minerální vody bohaté na hořčík. Negativní faktory: Vysoký příjem rafinovaných potravin, vysoký obsah cukrů
a tuků v jídle, špatná úprava potravin při vaření, vysoká spotřeba
alkoholu a kávy. Dlouhodobá psychická zátěž, nadměrná fyzická zátěž. Diagnostika: Zjištění
nedostatku hořčíku v organismu je velmi svízelné, protože jeho množství v
krevní plazmě (tj. běžně prováděné vyšetření hořčíku) nevypovídá o jeho
celkovém množství v těle. Metodika
založená na stanovení hořčíku v erytrocytech (červených krvinkách) se
považuje za více vypovídající pro určení jeho obsahu ve tkáních. Běžně se
však neprovádí. Nejjednodušším potvrzením dříve přítomné hypomagnezémie
(deficitu hořčíku) je postupný ústup obtíží (za 2 - 4 týdny) při jeho doplňování,
a to i v případech dříve zjištěných fyziologicky "normálních"
koncentrací hořčíku v plazmě (séru). Příznaky z nedostatku: Hypomagnezémie
vzniká při malnutrici (podvýživě) nebo malabsorpci (narušeném vstřebávání)
různého původu. Deficit
hořčíku v buňce se projeví zpočátku nespecificky. Nejednoznačná symptomatologie
se rozděluje podle převažujících projevů do čtyř skupin, i když mohou být přítomny
současně v různé intenzitě i kombinacích: „Mozková"
forma se projeví bolestí hlavy, migrénami, závratěmi,
poruchami paměti a soustředění, nervozitou, podrážděností, vnitřním neklidem,
úzkostí, depresí, náladovostí, zvýšenou
psychickou i fyzickou únavností, spavostí nebo naopak nespavostí. Všechny
doposud jmenované děje zpětně ovlivňují tonus sympatiku a parasympatiku a tak
přímo působí i na celou šíři průvodních vegetativních příznaků. Ve chvíli, kdy
si uvědomíme, že veškeré děje vázané na energii ATP jsou bezprostředně vázány
na hořčík, máme před sebou problematiku, která prochází napříč medicínskými obory. Užívání hořčíku: Podává se v injekcích
nebo orálně (polykání ústy). Některé firmy nabízejí transdermální
hořčík ve formě olejů a krémů aplikovaných přímo na pokožku, odkud se hořčík
vstřebává do těla. Doplňky stravy s obsahem hořčíku jsou volně dostupné
bez lékařského předpisu. Nedostatek hořčíku v těle se vyrovná po 90
- 100 dnech dostatečného příjmu. Může trvat i déle v závislosti na
schopnosti vstřebávání. Optimální je doplňovat dlouhodobě přiměřené množství hořčíku. Hořčík snižuje kyselost
žaludku. Ovlivňuje účinky některých léků (může zvyšovat i snižovat jejich
účinek). O vhodnosti doplňkového užívání hořčíku by se měli s lékařem vždy poradit
lidé s nemocnými ledvinami, nebo ti kteří dlouhodobě užívají nějaké léky. Doplňky výživy: Důležitým faktorem ovlivňujícím
vstřebatelnost minerálů je forma, v jaké jsou do těla přivedeny. Ne každá forma
je naším organismem přijímána stejně ochotně. Potrava
neobsahuje volný hořčík, prvky jsou vždy vázány ve formě nějaké anorganické
nebo organické sloučeniny. Každá sloučenina má jinou vstřebatelnost. Bohužel
není snadné označit tu nejlepší, ale organické formy Mg jsou obecně lépe
vstřebatelné. Pozn.: Je nutná
rovnováha s vápníkem. Nadměrný příjem pouze hořčíku zhoršuje využitelnost
vápníku a naopak. Optimální poměr v příjmu obou prvků je 2:1 ve prospěch
vápníku. Působení a účinky hořčíku: Příznaky z předávkování: Projevy nadbytku hořčíku jsou mimořádně vzácné a v běžném životě
se prakticky nemohou vyskytnout (s výjimkou podání infusních roztoků
obsahujících hořčík). Regulace množství v těle je velmi dobrá (močí,
stolicí). Sníme-li ho přece jen více, může se
objevit průjem, ale nedojde k intoxikaci organizmu. Hořčík u ME/CFS: Hořčík
u FM: Literatura: - Prof. MUDr. Zdeněk Zadák CSc., http://www.magnesia.cz/ - Walker AF, Marakis G, Christie
S, Byng M., Mg citrate found
more bioavailable than other Mg preparations in a randomised, double-blind
study, Magnes Res. 2003
Sep;16(3):183-91. PMID: 14596323, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14596323 - Cox IM, Campbell MJ, Dowson D., Red blood cell magnesium and chronic fatigue
syndrome, Lancet. 1991 Mar
30;337(8744):757-60, PMID: 1672392 http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1672392 - Verillo, Erica F & Gellman, Lauren M 1997,
Chronic Fatigue Syndrome – A Treatment Guide, St. Martin's Griffin, New York - Cox IM, Campbell MJ, Dowson D.,
Red blood cell magnesium and chronic
fatigue syndrome, Lancet. 1991 Mar 30;337(8744):757-60. - Russell IJ , Michalek JE , JD Flechas , Abraham GE, Treatment of fibromyalgia syndrome with Super Malic: a randomized, double blind, placebo controlled, crossover pilot study, Journal of Rheumatology. 1995 May;22(5):953-8., http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8587088 - http://ods.od.nih.gov/factsheets/magnesium/ - http://www.albionminerals.com/human-nutrition/ http://www.reflexnutrition.cz/zpravy?nid=73 Upozornění: Veškeré informace uvedené v tomto článku mají pouze
informativní charakter a nenahrazují odbornou pomoc.
Souvisejc lnky: Jak se vyhnout nevhodným léčbám – užitečné informace pro pacienty (14.10.2014) Hledání fungující léčby - užitečné informace pro pacienty s ME (12.01.2014) Vyhledávání lékařů a zdravotnických zařízení (02.01.2014) Hledání lékaře - užitečné informace pro pacienty s ME (07.01.2013) Léčba ME/CFS (15.08.2012) Doporučení Dr. Lappa na doplňky stravy pro pacienty s chronickým únavovým syndromem (25.10.2011) Diagnostické a léčebné standardy (25.03.2011) L-karnitin a Acetyl-L-karnitin (05.10.2010) Vitamin B12 (05.10.2009) Immodin (18.09.2009) Nexavir (09.09.2009) Nízká dávka naltrexonu (27.04.2009) V čem lékaři chybují (24.10.2008) Napsali jste nám: Přirozený způsob podpory při CFS - esenciální mastné kyseliny (18.10.2005) David S. Bell, M.D. o lécích na chronický únavový syndrom a kontrolu bolesti (14.07.2005) Přírodní progesteron, osobní zkušenost pacientky s fibromyalgií (24.06.2005) ( Celý článek | Autor: ME/CFS.cz | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | ![]() ![]() |